Empusion - Přírodní léčivý horor od Olgy Tokarczukové
Přírodní léčivý horor od Olgy Tokarczukové, držitelky Nobelovy ceny
za literaturu, vás vtáhne do svého temného příběhu...
V září roku 1913 přijíždí do léčebných lázní Görbersdorf Mieczysław Wojnicz, student ze Lvova,
který doufá, že nejmodernější metody a čistý vzduch zastaví průběh jeho nemoci, nebo že se úplně vyléčí.
Diagńoza je ale neúprosná. Mieczysław totiž trpí tuberkulózou.
Ubytuje se v penzionu, kde poznává některé z pacientů.
Tam také Mieczysław naslouchá šokujícím příběhům o tragických událostech,
které se odehrály na vrchovině v okolí sanatoria.
Záhadné hrůzné události ho čím dál víc fascinují a přitom netuší,
že už si ho zlověstné síly vybraly za svůj další terč.
Horror zakoupíte ZDE
Olga Tokarczuk (*1962) je dlouhodobě nejčtenější současnou polskou autorkou prózy.
Když dostudovala psychologii na Varšavské univerzitě, usadila se nejprve ve Vratislavi a pak už s manželem ve Walbrzychu. Nakonec s rodinou zakoupila a renovovala starý dům po Němcích na samotě u českých hranic, v polské vísce Krajanov poblíž Broumova.
O jejích ukrajinských kořenech svědčí pseudonym Natasza Borodina, jímž podepsala své první povídky otištěné v roce 1979 v časopise pro mládež Na przełaj. Během studií začala psát básně, dnes je pro ni tato lyrická kapitola uzavřena.
Vyzkoušela hodně profesí: pracovala v psychiatrické klinice, v poradně pro odvykovou léčbu, byla učitelkou, novinářkou, prodavačkou, věnovala se také školení učitelů na bázi vlastního psychologicko-vzdělávacího programu.
Významný pro její další život a prozaickou tvorbu byl šestiměsíční pracovní pobyt v Londýně (1898), kde začal vznikat její první román a kde napsala povídku Numery (Čísla), jejímž hrdinou je londýnský hotel viděn očima přistěhovalecké uklízečky.
Její první román Podróż ludzi Księgi (Cesta lidí Knihy, 1993) jí vedle ceny Polského sdružení vydavatelů knih získal také početnou čtenářskou obec.
Její druhý román E.E. (1995) je zasazen do počátku 20.století a hlavní hrdinkou je patnáctiletá Erna ze solidní maloměšťácké německé rodiny Eltznerů, která u sebe objeví parapsychické schopnosti a stává se médiem. Spiritistické sedánky však končí s její první menstruací.
Největší úspěch měl její třetí román Pravěk a jiné časy (1996), za který byla oceněna prestižní cenou Kościelskich nebo oceněním čtenářů v rámci ceny Nike, kterým byly oceněny i její další dva romány Dom dzienny, dom nocny (Denní dům, noční dům, 1998) a Hra na spoustu bubínků (2001). V roce 1997 publikovala sbírku povídek Szafa (Skříň). Od roku 2008 vyučuje tvůrčí psaní na Opolské univerzitě.
za literaturu, vás vtáhne do svého temného příběhu...
V září roku 1913 přijíždí do léčebných lázní Görbersdorf Mieczysław Wojnicz, student ze Lvova,
který doufá, že nejmodernější metody a čistý vzduch zastaví průběh jeho nemoci, nebo že se úplně vyléčí.
Diagńoza je ale neúprosná. Mieczysław totiž trpí tuberkulózou.
Ubytuje se v penzionu, kde poznává některé z pacientů.
Tam také Mieczysław naslouchá šokujícím příběhům o tragických událostech,
které se odehrály na vrchovině v okolí sanatoria.
Záhadné hrůzné události ho čím dál víc fascinují a přitom netuší,
že už si ho zlověstné síly vybraly za svůj další terč.
Horror zakoupíte ZDE
Olga Tokarczuk (*1962) je dlouhodobě nejčtenější současnou polskou autorkou prózy.
Když dostudovala psychologii na Varšavské univerzitě, usadila se nejprve ve Vratislavi a pak už s manželem ve Walbrzychu. Nakonec s rodinou zakoupila a renovovala starý dům po Němcích na samotě u českých hranic, v polské vísce Krajanov poblíž Broumova.
O jejích ukrajinských kořenech svědčí pseudonym Natasza Borodina, jímž podepsala své první povídky otištěné v roce 1979 v časopise pro mládež Na przełaj. Během studií začala psát básně, dnes je pro ni tato lyrická kapitola uzavřena.
Vyzkoušela hodně profesí: pracovala v psychiatrické klinice, v poradně pro odvykovou léčbu, byla učitelkou, novinářkou, prodavačkou, věnovala se také školení učitelů na bázi vlastního psychologicko-vzdělávacího programu.
Významný pro její další život a prozaickou tvorbu byl šestiměsíční pracovní pobyt v Londýně (1898), kde začal vznikat její první román a kde napsala povídku Numery (Čísla), jejímž hrdinou je londýnský hotel viděn očima přistěhovalecké uklízečky.
Její první román Podróż ludzi Księgi (Cesta lidí Knihy, 1993) jí vedle ceny Polského sdružení vydavatelů knih získal také početnou čtenářskou obec.
Její druhý román E.E. (1995) je zasazen do počátku 20.století a hlavní hrdinkou je patnáctiletá Erna ze solidní maloměšťácké německé rodiny Eltznerů, která u sebe objeví parapsychické schopnosti a stává se médiem. Spiritistické sedánky však končí s její první menstruací.
Největší úspěch měl její třetí román Pravěk a jiné časy (1996), za který byla oceněna prestižní cenou Kościelskich nebo oceněním čtenářů v rámci ceny Nike, kterým byly oceněny i její další dva romány Dom dzienny, dom nocny (Denní dům, noční dům, 1998) a Hra na spoustu bubínků (2001). V roce 1997 publikovala sbírku povídek Szafa (Skříň). Od roku 2008 vyučuje tvůrčí psaní na Opolské univerzitě.