Věci

Perecův knižní debut Věci (1965) je příběhem mladého páru, jehož vztah ke světu se uskutečňuje prostřednictvím vlastnění, spotřebou, nakupováním a pořizováním uměleckých předmětů, nábytku a pomůcek každodenního života. Jérôme a Sylvie se ocitají ve vleku touhy po luxusním žití, k němuž jim však jakožto příslušníkům střední třídy chybějí prostředky. Próza je psána po vzoru formalizovaného vyjadřování sociologických příruček a nezaujatého stylu literatury faktu. Třebaže sám Perec odmítal, že by byla odsouzením konzumní společnosti, lze ji chápat jako studii vztahu mezi věcmi, které tato společnost produkuje, a štěstím, které uvnitř ní zůstává možností.