Veselé paničky windsorské

Hra rakouského dramatika Schnitzlera z konce 19. století je obrazem Vídně své doby, podobně jako díla malířů Klimta a Schieleho. Dlouho čekala na uvedení, její premiéra byla pochopena jako veliký skandál. Tvoří ji deset dialogů mužů a žen ze všech společenských vrstev, které vždy končí sexem. Pod „milostnými dialogy“ se skrývá ostře kritický pohled na společnost v mnoha podobách. Hra dodnes provokativní a aktuální vychází v překladu J. Balvína jako 176. svazek edice D.